Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyři opatření, aby stavba Temelína neskončila katastrofou

13. 02. 2014 16:30:00
Konečné rozhodnutí, jestli stavět, bude mít vláda. Veřejnost má přitom na své straně - občané ČR věří jaderné energetice podle Eurobarometru zdaleka nejvíce v Evropě. V programovém prohlášení se píše, že vláda podpoří výstavbu nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech, pokud to bude pro ČR hospodářsky výhodné.
Jaderná elektrárna TemelínJaderná elektrárna Temelín

Jak přesně bude vypadat energetika za 20 let (doba, kdy by mohly být nové bloky v plném provozu) a jaká bude cena elektrické energie na trhu, není možné předvídat. Při současném bouřlivém vývoji energetiky nejen v Evropě by to bylo podobné, jako bychom na začátku devadesátých let odhadovali, kolik budeme v roce 2013 budeme platit třeba za telefon.

Hospodářskou výhodnost stavby jaderné elektrárny tedy vláda zaručit nemůže. Aby stavba nedopadla naprostou hospodářskou katastrofou, měli bychom od vlády požadovat alespoň splnění čtyř základních podmínek.

1, Energetická bezpečnost

Pokud bude vláda při rozhodování o stavbě nových bloků argumentovat energetickou bezpečností státu, měla by k tomu také říct, co si pod tím pojmem konkrétně představuje. V souvislosti s jadernými elektrárnami to naši energetickou bezpečnost spíše snižuje, jadernou elektrárnu dokážeme sami pouze provozovat. Sami si je ovšem postavit nedokážeme. V ČR se navíc nevyrábí ani palivo, které musíme dovážet. Z Ruska. V současné době z Ruska.

Je teoreticky možné závody na výrobu jaderného paliva v ČR postavit a se ztrátami provozovat, případně jaderné palivo na desítky let dopředu nakoupit, skladovat a hlídat. Obě tyto cesty jsou ale velmi nákladné a je nutné je realizovat jako preventivní opatření. V případě problémů, kterým bychom tímto chtěli předejít, už může být pozdě. Pokud tohle ale vláda myslí vážně (...), měla by vyčíslit, kolik (desítek) miliard to bude stát a započítat to do nákladů případné podpory.

2, Střídání stráží u státní podpory

V ČR se po solárním tunelu atd. víceméně zastavila podpora obnovitelných zdrojů energie. To samé bychom měli požadovat v postoji k ostatním zdrojům. Vláda by měla přestat nadále křivit trh s energiemi – tzn. neměla by ručit za úvěry soukromé společnosti (ČEZ, a. s.), ani dále garantovat výkupní ceny jakoukoliv formou (např. Contracts for Difference) apod.

Lze argumentovat tím, že trh s elektrickou energií je už v současné době pokřivený (podporou OZE) je a nutné ho tedy křivit i nadále. Ten samý argument používali (a stále používají) i zastánci podpory OZE. S tím rozdílem, že provozovatelé tepelných elektráren na jaderná a fosilní paliva neplatí externí náklady vzniklé těžbou, provozováním těchto elektráren atd....S tržními principy není možné argumentovat jen když se to někomu hodí.

Ze zřejmých důvodů je současně nutné, aby se na financování stavby elektrárny nepodílely ani jiné státy, na kterých jsme z energetického hlediska závislí (hlavně Rusko – ropa a zemní plyn).

http://northwesternbusinessreview.org/

3, Eliminace předražení a zpoždění

Dodavatelská smlouva by tedy měla obsahovat pevně stanovenou cenu, za kterou bude elektrárna postavena, včetně případných (vymahatelných) sankcí za zpoždění stavby a další výdaje. Toto by si ministerstvo financí, majoritní akcionář ČEZu, mělo důkladně (a hlavně transparentně) ohlídat. Podobné problémy mají v současné době třeba Finové v Olkiluotu, kde má projekt více než pětileté zpoždění a finanční náklady jsou zhruba dvojnásobné než ty původní plánované.

4, Eliminace případných rizik

Stát by měl od provozovatele budoucí elektrárny dále požadovat pojištění odpovědnosti za jadernou škodu tak, aby obsáhla i případný únik radioaktivity, případně jinou závažnou havárii, kterou nelze v souvislosti s provozem takového zařízení nikdy zcela vyloučit. V současné době je podle atomového zákona provozovatel povinen být pojištěn pro tyto případy pouze do výše 2 mld. Kč. To je, vzhledem k nákladům na likvidaci případné havárie, směšné a zákon by měl být revidován.

Co nás čeká?

Smutné a zároveň stále překvapivé pro řadu lidí je, že aby byla v ČR zahájena stavba nových jaderný bloků, je přímo nutné NEdodržet ani jednu z uvedených podmínek. Vláda sice energetickou bezpečností argumentuje, ale žádnou ve skutečnosti nezajistí. Na financování nebo zárukách se buď bude přímo podílet česká, nebo jiná vláda. Smlouvu na pevnou cenu s vymahatelnými postihy za zdržení po průšvihu v Olkiluotu žádný dodavatel nepodepíše a výběrové řízení je zatím jakékoliv, jen ne průhledné (proč byla např. ze současného tendru vyřazena Areva?).

Na základě mezinárodních zkušeností pak lze očekávat, že elektrárna bude dostavěna spíše pozdě a za mnohem vyšší cenu. Jaderná lobby taktéž nepřipustí žádný zásah do atomového zákona, který by měl za důsledek nárůst pojistného placeného provozovatelem (jakkoliv mají být nové bloky bezpečné). Za případnou škodu bude dál ručit daňový poplatník.

Autor: Robert Hrdina | čtvrtek 13.2.2014 16:30 | karma článku: 10.15 | přečteno: 637x

Další články blogera

Robert Hrdina

Prosím, vlezte mi na chladicí věž

Severní energetická, společnost “podnikatelů” v devadesátkovém smyslu slova, Tykače a Dienstla, se zlobí. Záměr v tichosti prodloužit životnosti elektrárny ve Chvaleticích a vyjít z toho s čistým štítem nevyšel.

18.10.2016 v 8:15 | Karma článku: 24.54 | Přečteno: 2733 | Diskuse

Robert Hrdina

Chvaletice: vlastní elektrárna i uhlí + nápadně vstřícní úředníci = profit

Kousek od Pardubic stojí již od konce 70. let hnědouhelná elektrárna Chvaletice. Pokud jste někdy jeli vlakem z Prahy do Brna, určitě jste ji viděli z okénka. Věděli jste, že jde o třetího největšího znečisťovatele ovzduší v ČR?

12.7.2016 v 9:55 | Karma článku: 22.24 | Přečteno: 1504 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Evžen Korec

Útok ČNB na bydlení má první oběť: Hypotéky začaly zdražovat

České komerční banky zareagovaly na krok České národní banky (ČNB), která na začátku listopadu zvýšila základní sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

23.11.2017 v 9:33 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 412 | Diskuse

Petr Havránek

Chcete babišovku?

Po celá staletí se "štamgast" vyznačoval právem mít svoji židli u vyhrazeného stolu, kam by si nikdo z běžných nebo náhodných hostů nedovolil sednout. Tato místa byla často ozdobena vtipným nebo rádobyvtipným označením.

23.11.2017 v 9:14 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 658 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 338 | Diskuse

Martin Dočekal

Pochopte principy svěřenských fondů

Ochrana a správa majetku prostřednictvím svěřenského fondu patří v západních zemích k běžným službám. Na našem trhu je situace odlišná. Mnoho lidí tápe, jakým způsobem tyto fondy vůbec fungují a jaké je jejich použití v praxi.

22.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 276 |

Jaromír Dvořák

Copy sem, copy tam

České copy mohou být krátké nebo dlouhé. Anglické copy často tvoří první část složeného slova, například copyright nebo copywriter. Oba výrazy mají k sobě blízko a oba beze zbytku zapadly do českého jazyka.

22.11.2017 v 10:01 | Karma článku: 4.65 | Přečteno: 140 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1960
Profesně mám blízko k dopravě a k životnímu prostředí. Vystudoval jsem dopravní inženýrství a spoje.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.