Jak přesně bude vypadat energetika za 20 let (doba, kdy by mohly být nové bloky v plném provozu) a jaká bude cena elektrické energie na trhu, není možné předvídat. Při současném bouřlivém vývoji energetiky nejen v Evropě by to bylo podobné, jako bychom na začátku devadesátých let odhadovali, kolik budeme v roce 2013 budeme platit třeba za telefon.
Hospodářskou výhodnost stavby jaderné elektrárny tedy vláda zaručit nemůže. Aby stavba nedopadla naprostou hospodářskou katastrofou, měli bychom od vlády požadovat alespoň splnění čtyř základních podmínek.
1, Energetická bezpečnost
Pokud bude vláda při rozhodování o stavbě nových bloků argumentovat energetickou bezpečností státu, měla by k tomu také říct, co si pod tím pojmem konkrétně představuje. V souvislosti s jadernými elektrárnami to naši energetickou bezpečnost spíše snižuje, jadernou elektrárnu dokážeme sami pouze provozovat. Sami si je ovšem postavit nedokážeme. V ČR se navíc nevyrábí ani palivo, které musíme dovážet. Z Ruska. V současné době z Ruska.
Je teoreticky možné závody na výrobu jaderného paliva v ČR postavit a se ztrátami provozovat, případně jaderné palivo na desítky let dopředu nakoupit, skladovat a hlídat. Obě tyto cesty jsou ale velmi nákladné a je nutné je realizovat jako preventivní opatření. V případě problémů, kterým bychom tímto chtěli předejít, už může být pozdě. Pokud tohle ale vláda myslí vážně (...), měla by vyčíslit, kolik (desítek) miliard to bude stát a započítat to do nákladů případné podpory.
2, Střídání stráží u státní podpory
V ČR se po solárním tunelu atd. víceméně zastavila podpora obnovitelných zdrojů energie. To samé bychom měli požadovat v postoji k ostatním zdrojům. Vláda by měla přestat nadále křivit trh s energiemi – tzn. neměla by ručit za úvěry soukromé společnosti (ČEZ, a. s.), ani dále garantovat výkupní ceny jakoukoliv formou (např. Contracts for Difference) apod.
Lze argumentovat tím, že trh s elektrickou energií je už v současné době pokřivený (podporou OZE) je a nutné ho tedy křivit i nadále. Ten samý argument používali (a stále používají) i zastánci podpory OZE. S tím rozdílem, že provozovatelé tepelných elektráren na jaderná a fosilní paliva neplatí externí náklady vzniklé těžbou, provozováním těchto elektráren atd....S tržními principy není možné argumentovat jen když se to někomu hodí.
Ze zřejmých důvodů je současně nutné, aby se na financování stavby elektrárny nepodílely ani jiné státy, na kterých jsme z energetického hlediska závislí (hlavně Rusko – ropa a zemní plyn).
3, Eliminace předražení a zpoždění
Dodavatelská smlouva by tedy měla obsahovat pevně stanovenou cenu, za kterou bude elektrárna postavena, včetně případných (vymahatelných) sankcí za zpoždění stavby a další výdaje. Toto by si ministerstvo financí, majoritní akcionář ČEZu, mělo důkladně (a hlavně transparentně) ohlídat. Podobné problémy mají v současné době třeba Finové v Olkiluotu, kde má projekt více než pětileté zpoždění a finanční náklady jsou zhruba dvojnásobné než ty původní plánované.
4, Eliminace případných rizik
Stát by měl od provozovatele budoucí elektrárny dále požadovat pojištění odpovědnosti za jadernou škodu tak, aby obsáhla i případný únik radioaktivity, případně jinou závažnou havárii, kterou nelze v souvislosti s provozem takového zařízení nikdy zcela vyloučit. V současné době je podle atomového zákona provozovatel povinen být pojištěn pro tyto případy pouze do výše 2 mld. Kč. To je, vzhledem k nákladům na likvidaci případné havárie, směšné a zákon by měl být revidován.
Co nás čeká?
Smutné a zároveň stále překvapivé pro řadu lidí je, že aby byla v ČR zahájena stavba nových jaderný bloků, je přímo nutné NEdodržet ani jednu z uvedených podmínek. Vláda sice energetickou bezpečností argumentuje, ale žádnou ve skutečnosti nezajistí. Na financování nebo zárukách se buď bude přímo podílet česká, nebo jiná vláda. Smlouvu na pevnou cenu s vymahatelnými postihy za zdržení po průšvihu v Olkiluotu žádný dodavatel nepodepíše a výběrové řízení je zatím jakékoliv, jen ne průhledné (proč byla např. ze současného tendru vyřazena Areva?).
Na základě mezinárodních zkušeností pak lze očekávat, že elektrárna bude dostavěna spíše pozdě a za mnohem vyšší cenu. Jaderná lobby taktéž nepřipustí žádný zásah do atomového zákona, který by měl za důsledek nárůst pojistného placeného provozovatelem (jakkoliv mají být nové bloky bezpečné). Za případnou škodu bude dál ručit daňový poplatník.